Legendární žabák, Citroën DS, oslavil již 62 let

Legendární Citroën DS je považovaný za revoluční technickou novinku 50. let. Díky svému designu a konstrukci se stal mezníkem automobilové historie. Vůz se poprvé veřejnosti představil na pařížském autosalonu v říjnu roku 1955 a doslova všechny šokoval svým futuristickým vzhledem. Lidé totiž do té doby byli zvyklí pouze na decentní tvary konkurenčních automobilek. Karoserie žraločích tvarů si všechny okamžitě podmanila a “žabák” se stal naprostým hitem. Ještě na výstavišti si ho objednalo 12 tisíc zájemců.

“Déesko” mělo na svou dobu inovativní vzhled a zastiňovalo všechny své současníky. Samotné jméno vozu charakterizuje jeho vlastnosti a hodnoty. Označení DS se totiž ve francouzštině vyslovuje „dées“, foneticky stejně jako „déesse“, což v překladu znamená bohyně.

Karoserii automobilu navrhl Flaminio Bertoni a celý koncept pochází z dílny designéra André Lefebvra.

Při konstrukci vozu byly kromě nejnovějších aerodynamických poznatků použity ve velké míře také pokrokové materiály, jako hliník či plast. Kapota motoru byla z hliníkové slitiny, střešní díl z plastu. Dlouhá příď umožnila umístění náhradního kola před motor a chladič.

Obvyklou mřížku chladiče nahrazovaly úzké otvory nad nárazníkem a pod ním. Dlouhá nízká příď inspirovala ke vzniku přezdívek jako „žralok“ nebo „žabák”. Vysoko umístěná směrová světla byla dobře viditelná, sklon a „ponoření“ zadního okna zase snižovalo nebezpečí jeho znečišťování.

Nejdůležitějším z nových řešení u DS byl revoluční způsob odpružení. Konstruktéři firmy zavrhli konvenční řešení a nahradili jej hydropneumatickým systémem doplněným unikátním zařízením. To umožňovalo samočinnou úpravu světlé výšky vozu, díky čemuž se automobil mohl při jízdě vyrovnat s nerovnostmi v terénu. Při vypnutí zapalování se výška vrátila opět do nižší polohy. Stejné zařízení sloužilo k ovládání centrálního systému, který ovládal posilovač řízení, hydraulickou spojku nebo kotoučové brzdy.

Trochu pozadu za podvozkem zůstal použitý motor převzatý z typu Traction Avant (typ 11B/C). Dostal jen modernější hliníkovou hlavu válců. Řadový vodou chlazený čtyřválec s rozvodem OHV, tříložiskovým uložením klikového hřídele a zdvihovým objemem 1911 cm3 měl výkon 55 kW (75 k). Stejně jako u předchůdce se převodovka montovala před motor a diferenciál mezi motor a převodovku.

Pětisedadlová karoserie se za dvacet let, kdy byl vůz na trhu, prakticky nezměnila. Stále si zachovávala podobu se žralokem, jen v roce 1965 získala dvojici zapuštěných světlometů. Nabízely se různé verze od původního provedení.

Prostorný komfortní interiér měl pohodlná, bohatě čalouněná sedadla. Přední sedadla měla sklopná opěradla umožňující lůžkovou úpravu a prostor pro nohy cestujících na zadních sedadlech byl mimořádně velký. Za příplatek si bylo možné objednat i kožené čalounění. Obdiv sklízela také originální přístrojová deska s jednoramenným volantem.

Citroën DS nalezl všestranné uplatnění, mimo jiné ve sportu. Tovární tým Citroënu se s DS oficiálně účastnil mezinárodních soutěží. Vozy připravené profesionálním servisním týmem, vybavené speciální přístrojovou deskou s obrovským množstvím „budíků“ a přídavnými světlomety na přídi, dosáhly vynikajících výsledků. Mezi nejvýznamnější patří dvojnásobné vítězství v Rallye Monte Carlo v letech 1959 a 1966.

Vozy, většinou v černé barvě, také rádi využívali k přepravě státníci. Ve velké oblibě je měl především generál Charles De Gaulle, který si v roce 1968 objednal v karosárně Chapron speciální prezidentskou limuzínu na podvozku DS 21, dlouhou 6,5 metru. Vůz měl upravenou převodovku, aby mohl při přehlídkách dlouhou dobu jezdit krokem. Uzavřený prostor vzadu, oddělený od předních sedadel pevnou skleněnou přepážkou, generálovi však vadil a tak dával přednost vozům DS s odstraněnou střechou. Při útoku na De Gaulla v srpnu 1962, kdy na jeho vozidlo stříleli ze samopalu atentátníci z organizace OAS, unikla „déeska“ s prostřelenými pneumatikami a nezraněným prezidentem až k připravenému letadlu.

Déesky“ se ale nesčetněkrát objevily i ve filmu. Díky vynikajícímu odpružení si je totiž velmi oblíbili kameramani. Nezapomenutelná je například scéna s Louisem de Funesem ve francouzském filmu Fantomas se zlobí, kde Fantomas na konci ve vozu uprchne, protože uměl i létat. Automobil si zahrál také ve filmu Den šakala z roku 1973, který vypráví o již zmíněném atentátu na generála Charlese De Gaulla.

Poslední sedany řady DS opustily výrobní linku v dubnu 1975. Kombíky vydržely ve výrobě jen o několik měsíců déle a sanitky do roku 1976. Celkem bylo vyrobeno přes 1,4 milionu těchto nezapomenutelných vozů. Po právu se Citroën DS umístil v anketě Auto století na čestném třetím místě s 567 body. Před ním se umístili jen Ford T (742 bodů) a Mini (617 bodů).

Díky popularitě staré DSky se francouzská automobilka rozhodla vyvinout zcela nové modely řady DS. Jedná se o elegantní vozy s dynamickým vzhledem.

Třídveřový hatchback DS3 je nejmenším z nich. Následovník DS4 je jeho větší a modernější verzí. Novějším modelem, který přišel na trh v březnu 2012 se stal velkoprostorový Citroën DS5. Všechny nové DSky lze sestavit na míru nejen díky volbě motorizace, ale i výběrem desítek barev částí karoserie či doplňků vozu.

Další příspěvky z našeho blogu